|
|
Újma na zdraví - komparativní analýza
Kolářová, Magdalena ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé V této diplomové práci je popsána problematika újmy na zdraví v českém a německém občanském právu. Cílem práce je poskytnout přehled o ochraně zdraví v obou právních řádech, o tom, kdy vzniká jeho porušení a jaké následky z toho plynou. K tomu byly použity metody komparativní a analytická. Práce je členěna do tří hlavních kapitol zabývajících se úpravou v německém právním řádu, českém právním řádu a třetí kapitola je věnována srovnání. Pozornost je zaměřena nejprve na ústavněprávní a mezinárodněprávní zakotvení ochrany života a zdraví. Dále je okrajově popsána povinnost nahradit újmu při porušení smluvní povinnosti. Stěžejní pozornost je věnována povinnosti nahradit újmu při porušení zákona - rozebrány jsou předpoklady pro její vznik, stejně jako způsob a rozsah náhrady. Samostatně je popsáno tělo jako předmět občanskoprávní ochrany, zmíněny jsou rovněž případy tzv. "wrongful birth" a "wrongful life" a postavení sekundárních obětí. Německá část navíc obsahuje popis předsmluvní odpovědnosti a závazkového vztahu s ochranným účinkem pro třetí osoby v případech újmy na zdraví. Rekodifikací českého občanského práva byly obě úpravy v oblasti újmy na zdraví přiblíženy. Zřejmě nejvýznamnější rozdíl zůstává v odškodňování sekundárních obětí. Jejich prostá citová újma je v České republice i nadále odčiňována,...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče v českém a německém právu (srovnání)
Resl, Matěj ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce srovnává českou úpravu občanskoprávní odpovědnosti za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče s úpravou německou, která díky svému stabilnímu vývoji může představovat zdroj inspirace. Odlišnosti obou právních úprav lze hodnotit podle toho, zda jsou výhodnější pro škůdce nebo pro poškozeného. Co se týče odlišností německé úpravy výhodnějších pro pacienta, jedná se například o vznik odpovědnosti všech osob zúčastněných na poskytování zdravotní péče za újmu na zdraví, kterou způsobí svým zaviněným protiprávním úkonem, včetně přímé odpovědnosti osoby tzv. použité při činnosti. Díky širšímu pojetí škody v německém občanském zákoníku má dále pacient právo i na náhradu obecně definované nemajetkové újmy, jejíž výše je ponechána na úvaze soudu po zohlednění skutkového stavu konkrétního případu. Zejména pro mladší poškozené pacienty je dále výhodnější a spravedlivější německá úprava určení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která nevychází pouze z průměrného výdělku poškozeného před poškozením, ale reflektuje i výši výdělku, který by poškozený dosahoval, pokud by k újmě na zdraví nedošlo. Některé rozdíly německé právní úpravy jsou ale naopak výhodnější z pohledu poskytovatele zdravotní péče. Jedná se například o absenci obdoby § 421a ObčZ v německém občanském zákoníku. Podstatným...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
|
Odčinění nemajetkové újmy na zdraví
Skorkovská, Tamara ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá odčiněním nemajetkové újmy na zdraví. Jejím cílem je rozebrat představitelné způsoby odčiňování nemajetkové újmy a jednotlivé nároky z ublížení na zdraví vyplývající, porovnat je s úpravou předcházející, vybranou zahraniční úpravou i evropskými soft-law dokumenty a následně zhodnotit klady a zápory různých přístupů. Nemajetková újma na zdraví představuje oblast, která v poslední době nabývá na stále větším významu. Nejen, že postupně dochází k uznávání dalších nároků z ublížení na zdraví vyplývajících, ale i výše přiznávané náhrady exponenciálně roste. Občanský zákoník vnesl do této oblasti některé nové instituty a s nimi i řadu otázek, z nichž ne všechny se zatím podařilo uspokojivě zodpovědět. Práce je řazena do tří kapitol. V první popisuji nezbytný teoretický základ, tedy pojem nemajetkové újmy, obecná východiska jejího odčinění, stručný nástin historického vývoje a také prameny právní úpravy, včetně evropských soft-law dokumentů (PETL, DFCR). Druhá kapitola je věnována jednotlivým nárokům poškozeného plynoucím z újmy na zdraví. Jedná se o bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a další nemajetkové újmy. Popisuji vždy, co je předmětem nároku, jaké požadavky musí být splněny, aby mohl být přiznán, a důraz kladu na způsob určení výše náhrady. Třetí...
|
|
|
Újma na zdraví - komparativní analýza
Kolářová, Magdalena ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé V této diplomové práci je popsána problematika újmy na zdraví v českém a německém občanském právu. Cílem práce je poskytnout přehled o ochraně zdraví v obou právních řádech, o tom, kdy vzniká jeho porušení a jaké následky z toho plynou. K tomu byly použity metody komparativní a analytická. Práce je členěna do tří hlavních kapitol zabývajících se úpravou v německém právním řádu, českém právním řádu a třetí kapitola je věnována srovnání. Pozornost je zaměřena nejprve na ústavněprávní a mezinárodněprávní zakotvení ochrany života a zdraví. Dále je okrajově popsána povinnost nahradit újmu při porušení smluvní povinnosti. Stěžejní pozornost je věnována povinnosti nahradit újmu při porušení zákona - rozebrány jsou předpoklady pro její vznik, stejně jako způsob a rozsah náhrady. Samostatně je popsáno tělo jako předmět občanskoprávní ochrany, zmíněny jsou rovněž případy tzv. "wrongful birth" a "wrongful life" a postavení sekundárních obětí. Německá část navíc obsahuje popis předsmluvní odpovědnosti a závazkového vztahu s ochranným účinkem pro třetí osoby v případech újmy na zdraví. Rekodifikací českého občanského práva byly obě úpravy v oblasti újmy na zdraví přiblíženy. Zřejmě nejvýznamnější rozdíl zůstává v odškodňování sekundárních obětí. Jejich prostá citová újma je v České republice i nadále odčiňována,...
|
|
|
Újma na zdraví v českém a německém právu : komparativní studie
Kabáčová, Lucie ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou újmy na zdraví v českém a německém právním řádu. Pro srovnání byla vybrána německá právní úprava z toho důvodu, že nový občanský zákoník z ní vychází. Cílem práce bylo zjistit, v čem se právní úpravy liší či shodují, popřípadě uznat jaká z nich se zdá být vhodnější či spravedlivější a zároveň najít hlavní změny, které přinese nový občanský zákoník. K nalezení odpovědí bylo užito metody komparace s právní úpravou de lege ferenda a německou. Práce je rozdělena na tři části, přičemž v první části je obsažena problematika újmy na zdraví v českém právu a ve druhé v německém. Poslední, třetí část se věnuje komparaci daných právních institutů v obou právních úpravách. Hlavní rozdíly můžeme hodnotit podle toho, zda jsou ve prospěch poškozeného či škůdce. Pozitivní pro procesní postavení poškozeného se zdá být především deliktní úprava odpovědnosti v německém právu, neboť dle ní jsou za své zaviněné protiprávní jednání způsobující vznik újmy na zdraví odpovědné k náhradě všechny osoby zúčastněné, což rozšiřuje okruh povinných osob. Další výhodou pro poškozeného v německém právu je to, že při výši bolestného je soudci ponechána volná ruka a není mu přesně stanovena výše, jako je tomu v českém právu. Naopak pro škůdce se zdá být výhodná především absence § 420a...
|
|
|
Občanskoprávní aspekty ochrany zdraví
Vopěnková, Zdenka ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou občanskoprávní aspekty ochrany zdraví. Jejím cílem je analýza stávající občanskoprávní úpravy práva na ochranu zdraví a její srovnání s právní úpravou v novém občanském zákoníku. Vzhledem k obsáhlosti tématu se práce nezabývá všemi aspekty dané problematiky, ale zaměřuje se zejména na některé v praxi nejvíce diskutované otázky. Přihlíží při tom nejen ke znění zákona a příslušné literatuře, ale zvláštní důraz je kladen zejména na související judikaturu. V některých pasážích je zohledňováno též vrcholné dílo evropské deliktní doktríny - Principles of European Tort Law (PETL). Obsah diplomové práce je rozdělen do pěti kapitol, které se zabývají jednotlivými aspekty tématu. První kapitola se zabývá mezinárodními a vnitrostátními prameny práva na ochranu zdraví. V druhé kapitole je popsán koncept práva na ochranu zdraví jako součást práva na ochranu osobnosti a charakterizován je také jeho předmět, obsah a subjekty. Kapitola tři je věnována neoprávněnému zásahu do práva na ochranu zdraví a jeho následkům. Kapitola čtyři se zaměřuje na občanskoprávní odpovědnost, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu na zdraví a rovněž také na subjekty této odpovědnosti. Závěrečná kapitola se zabývá prostředky, které mohou být při neoprávněném zásahu do práva na ochranu zdraví...
|
|
|
Občanskoprávní odpovědnost za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče v českém a německém právu (srovnání)
Resl, Matěj ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce srovnává českou úpravu občanskoprávní odpovědnosti za újmu na zdraví při poskytování zdravotní péče s úpravou německou, která díky svému stabilnímu vývoji může představovat zdroj inspirace. Odlišnosti obou právních úprav lze hodnotit podle toho, zda jsou výhodnější pro škůdce nebo pro poškozeného. Co se týče odlišností německé úpravy výhodnějších pro pacienta, jedná se například o vznik odpovědnosti všech osob zúčastněných na poskytování zdravotní péče za újmu na zdraví, kterou způsobí svým zaviněným protiprávním úkonem, včetně přímé odpovědnosti osoby tzv. použité při činnosti. Díky širšímu pojetí škody v německém občanském zákoníku má dále pacient právo i na náhradu obecně definované nemajetkové újmy, jejíž výše je ponechána na úvaze soudu po zohlednění skutkového stavu konkrétního případu. Zejména pro mladší poškozené pacienty je dále výhodnější a spravedlivější německá úprava určení výše náhrady za ztrátu na výdělku, která nevychází pouze z průměrného výdělku poškozeného před poškozením, ale reflektuje i výši výdělku, který by poškozený dosahoval, pokud by k újmě na zdraví nedošlo. Některé rozdíly německé právní úpravy jsou ale naopak výhodnější z pohledu poskytovatele zdravotní péče. Jedná se například o absenci obdoby § 421a ObčZ v německém občanském zákoníku. Podstatným...
|
host ::
RSS.